Hudební koutek

 Milí moji žáci, nejdříve hrajte cvičení pomalu.  Postupně přidávejte na tempu a můžete přidat i vibráto jako slečna ve videu. Přeji příjemné cvičení 😊🎻

Ukázka: Merkur – okřídlený posel V tomto díle nejsou planety jen astronomickými objekty, Holst každé planetě přiřadil specifický rys. Cyklus Planety má části: Mars – zvěstoval války Venuše – zvěstovatelka míru Merkur – okřídlený posel Jupiter – zvěstovatel veselí Saturn – zvěstovatel stáří Uran – kouzelník Neptun – mystik Holstovy Planety výrazně ovlivnily hudební jazyk 20. století, hlavně co se týká využití rytmu, orchestrace a symboliky, které se staly inspirací pro mnoho dalších skladatelů. Jedná se o pozdní romantismus. Holst, ovlivněný hudbou Stravinského, předvedl mimořádný cit pro orchestrální barvy a zároveň ukázal ve své partituře nevšední harmonickou a melodickou invenci. Holstovy Planety se staly předlohou a inspirací pro moderní filmovou hudbu, především ve Spojených státech. Střední vokální část „Jupitera“ se stala neoficiální anglickou hymnou (s textem I Vow to Thee, My Country).

Julian Bream (1933–2020) byl britský kytarista a loutnista, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších klasických kytaristů 20. století. Proslul svou brilantní technikou, muzikálností a obrovským přínosem ke klasické kytarové literatuře. Bream se zasloužil o oživení zájmu o hudbu pro loutnu a kytaru. Často interpretoval díla renesančních a barokních mistrů, stejně jako moderních skladatelů. Mnoho současných skladatelů, včetně Benjamina Brittena, pro něj napsalo nová díla. Jeho cit pro interpretaci a inovativní přístup k nástrojům ho činí jedním z nejuznávanějších kytaristů všech dob. Breamovy nahrávky získaly řadu ocenění včetně 4 cen Grammy. Další Breamova ocenění: Důstojník Řádu britského impéria Čestný člen Královské akademie hudby Čestný doktorát University of Surrey Člen Royal College of Music Čestný doktorát University of Leeds Komandér Řádu britského impéria Cena Royal Philharmonic Society a další... Julian Bream svou hrou a nadšením pro klasickou hudbu inspiroval celé genera...

  Pošetky, poccetto, nebo violino piccolo. „Pochette“ (francouzsky malá kapsa). Jsou to v podstatě malé housle navržené tak, aby se vešly do kapsy. Zhruba od 15. až do 19. stol. je používali taneční mistři na královských dvorech, ale také pouliční muzikanti. Pošetky byly laděné o kvartu výš, než běžné housle. Tanečníci se s nimi mohli lépe pohybovat, než s normálními houslemi. Bach je použil ve svém prvním Braniborském koncertu. Video ukázka jak pošetky zní

  Minule byli zpívající dirigenti, teď máte možnost jednoho dirigenta a hudebního skladatele slyšet mluvit. Jmenuje se  Marko Ivanović.   Vysvětlí vám skladbu Peer Gynt od norského hudebního skladatele Edvarda Griega. Můžete se stejně jako posluchači na koncertě zapojit i vy. Hraje Česká studentská filharmonie. Hezkou zábavu! 😀 

Dirigenti předvádí orchestru, jak si představují provedení skladeb. 😁

Původně to není filmová znělka, ale symfonická báseň Also sprach Zarathustra (tak pravil Zarathustra), kterou napsal Richard Strauss v roce 1896. Báseň má 9 částí, které nesou tatáž jména jako kapitoly v Nietzschově knize. Tohle je její úvod. Byl použit ve filmu 2001: Vesmírná odysea.

  Hudební skladba byla jednou z disciplín olympijských her.  Pro československé umělce byla nejúspěšnější olympiáda v Los Angeles v roce 1932. Skladatel a houslista Josef Suk se tehdy přihlásil se svým sokolským pochodem, který nazval V nový život. Vyhrál stříbrnou medaili, přičemž zlato nebylo uděleno.    Více informací zde:  https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/olympijske-hry-a-kultura-ceskoslovensko-vyhralo-stribro-za-hudbu-111846

  Skočná  je  rychlý a veselý tanec.  Tento úryvek pochází z opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.   Tato opera je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby a vypráví příběh lásky a intrik na české vesnici. V této skladbě můžeme slyšet různé nástroje, jako jsou housle, klarinet, flétna a další, které společně vytvářejí živou a radostnou atmosféru. Skočná v opeře zazní, když  přicházejí do vesnice komedianti a přinášejí s sebou zábavu a představení. Jejich příchod je vždy velkou událostí, na kterou se všichni těší. Komedianti totiž lidem předvádí různé triky, tančí, hrají na hudební nástroje a můžete vidět i akrobacii.  Skočná má za úkol rozveselit a roztančit publikum.  Můžete si společně zkusit zatancovat na tuto hudbu a představit si, že jste na vesnické slavnosti. 😀  Hraje Česká studentská filharmonie. (jedná se o orchestrální verzi, tzv. koncertní provedení)

  Kühnův dětský sbor Sbormistr Jiří Chvála Harfa: Kateřina Englichová

  Dnes pro vás mám jeden krásný hudební podvrh. 😀  Píseň je psaná jako siciliana (starý italský tanec) a její autorství je mylně přisuzováno rakouské skladatelce a pedagožce, která se jmenovala  Maria Theresia von Paradis   (1759 - 1824). Autorem této písně je ale ve skutečnosti americký houslista Samuel Dushkin, který se inspiroval skladbou Carla Maria von Webera, konkrétně jeho první sonátou pro housle a klavír. Marie získala jméno po císařovně. Její otec pracoval na císařském dvoře jako soudní tajemník. Marie bohužel přišla v raném dětství o zrak. Při komponování používala kompoziční desku vynalezenou Riedingerem. Studovala u významných učitelů, klavír u českého skladatele Leopolda Kuželuha a skladbu u Antonia Salieriho. Skládala kantáty, jevištní a instrumentální hudbu, ale i opery, které se bohužel z velké části nedochovaly. Koncertovala ve Francii, Švýcarsku, ale i v Praze. Ráda zpívala. V Hamburku se setkala s Bachovým synem Carlem Philippem Emanuelem Bachem....

  Repetované tóny jsou v podstatě opakující se tóny. V rychlém tempu je není možné hrát jedním prstem, takže se většinou hrají prsty 3-2-1, nebo 2-1. Podívejte se, jak tuto techniku ovládá Martha Argerich. 👀 Domenico Scarlatti (1685-1757): Sonáta K. 141. Má jednu větu. Původně je psaná pro cembalo. Scarlatti je mezi klavíristy velmi oblíbeným skladatelem.

  Kapela Philharmonix je složená ze členů Berlínské a Vídeňské filharmonie. Nehrají jen hudbu klasickou, zde je např. Beethoven ve swingovém kabátě. 😀

Youtube paní učitelky Hávové s dalšími videi:  https://www.youtube.com/@andreahavova6886

Představuji vám korejskou klavíristku, která si říká Jimindorothy.  Hraje se svými kamarádkami Spadané listí od Josepha Kosmy (francouzský hudební skladatel maďarského původu). Další skladbou je La Campanella od F.Liszta. Tato skladba je původně třetí věta druhého houslového koncertu N.Paganiniho. Slovo “Campanella” znamená v italštině “zvoneček”. 🔔 Jimindorothy studovala na Berklee College of Music v Bostnu. Před několika lety vyhrála 2. místo v soutěži World Championship Old time Piano a je známá svými videi, ve kterých napodobuje styly jazzových mistrů.  N. Paganini / F. Liszt - La Campanella v její jazz. úpravě.

  Skladba se jmenuje Let čmeláka a napsal ji N.A. Rimskij-Korsakov.  Hraje slavná Yuja Wang.   Přeji příjemný let!   🐝😃 Skladba byla původně napsána pro orchestr, ale existuje mnoho úprav pro různé nástroje, včetně klavíru, houslí a dokonce i elektrické kytary. Její rychlé tempo a složité pasáže napodobují bzučení a pohyb čmeláka, což je důvod, proč je tak fascinující a náročná na provedení. 

  Pravděpodobně to byl Jascha Heifetz, narozen v Litvě roku 1901, zemřel v roce 1987 v Los Angeles. Každý houslista, který ho slyší a vidí hrát (nejen) poprvé, je naprosto šokován. Ve svých devíti letech začal studovat na petrohradské konzervatoři, o tři roky později byl oslavován jako geniální dítě s nesmírným hudebním talentem. Ve třinácti letech vystupoval s Berlínskou filharmonií. Po vypuknutí  revoluce v Rusku emigrovala celá jeho rodina navzdory obtížím do Ameriky. Tam už jako šestnáctiletý houslista debutoval v Carnegie Hall. Vyvolal senzaci a následujícího dne se stal americkým houslovým idolem. Během prvního roku svého pobytu v USA absolvoval asi třicet vystoupení v New Yorku.  V roce 1925 získal americké státní občanství a přestěhoval se do pohodlného domu v Beverly Hills v Kalifornii. Během svého života se proslavil zejména dokonalým technickým stylem hry. Svůj poslední veřejný recitál odehrál v roce 1972. Zbytek života s...

  Aranjuezský koncert, známý také jako “Concierto de Aranjuez,” napsal v roce 1939 španělský hudební skladatel Joaquín Rodrigo (1901–1999). Rodrigo se inspiroval krásou zahrad v Aranjuezu, což je město poblíž Madridu. Autor chtěl zachytit atmosféru těchto zahrad, s fontánami, ptáky a kvetoucími květinami i když byl téměř slepý. Koncert měl premiéru v roce 1940 v Barceloně v nedobré atmosféře. Španělsko bylo rok po občanské válce. Joaquín Rodrigo dostal řadu ocenění i čestných doktorátů. V roce 1991 dostal od krále Juana Carlose I. titul markýze ze zahrad Aranjuez. Aranjuezský koncert je nejznámější kytarový koncert. Ukázka je z jeho druhé věty. Koncert má věty tři. 

Zlatá deska Voyageru  je speciální zlatý disk, který byl vyslán do vesmíru na sondách Voyager 1 a 2 v roce 1977. Tento disk obsahuje zvuky a obrazy, které mají představit rozmanitost života a kultury na Zemi. Je to jakási “časová kapsle” naší planety, určená pro případné mimozemské civilizace, které by mohly sondy najít. Disk obsahuje:  Hudba : Skladby od různých skladatelů a z různých kultur, včetně klasické hudby: Bachovy Braniborské koncerty, dále Beethovenovy skladby, ale i tradiční hudby z různých částí světa a moderní hudby. Zvuky Země : Přírodní zvuky jako šumění větru, zpěv ptáků, zvuky velryb, a lidské zvuky jako krok, smích a tlukot srdce. Pozdravy v 55 jazycích : Krátké pozdravy od lidí z celého světa v různých jazycích, včetně češtiny. Obrázky : Fotografie a diagramy zobrazující různé aspekty života na Zemi, včetně lidí, zvířat, rostlin a architektury. Další obsah : Zpráva od prezidenta USA Jimmyho Cartera a vzkaz “Per aspera ad astra” (Přes překážky ke hvězdám)