Hudební koutek

Julian Bream (1933–2020) byl britský kytarista a loutnista, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších klasických kytaristů 20. století. Proslul svou brilantní technikou, muzikálností a obrovským přínosem ke klasické kytarové literatuře. Bream se zasloužil o oživení zájmu o hudbu pro loutnu a kytaru. Často interpretoval díla renesančních a barokních mistrů, stejně jako moderních skladatelů. Mnoho současných skladatelů, včetně Benjamina Brittena, pro něj napsalo nová díla. Jeho cit pro interpretaci a inovativní přístup k nástrojům ho činí jedním z nejuznávanějších kytaristů všech dob. Breamovy nahrávky získaly řadu ocenění včetně 4 cen Grammy. Další Breamova ocenění: Důstojník Řádu britského impéria Čestný člen Královské akademie hudby Čestný doktorát University of Surrey Člen Royal College of Music Čestný doktorát University of Leeds Komandér Řádu britského impéria Cena Royal Philharmonic Society a další... Julian Bream svou hrou a nadšením pro klasickou hudbu inspiroval celé genera...

  Pošetky, poccetto, nebo violino piccolo. „Pochette“ (francouzsky malá kapsa). Jsou to v podstatě malé housle navržené tak, aby se vešly do kapsy. Zhruba od 15. až do 19. stol. je používali taneční mistři na královských dvorech, ale také pouliční muzikanti. Pošetky byly laděné o kvartu výš, než běžné housle. Tanečníci se s nimi mohli lépe pohybovat, než s normálními houslemi. Bach je použil ve svém prvním Braniborském koncertu. Video ukázka jak pošetky zní

  Minule byli zpívající dirigenti, teď máte možnost jednoho dirigenta a hudebního skladatele slyšet mluvit. Jmenuje se  Marko Ivanović.   Vysvětlí vám skladbu Peer Gynt od norského hudebního skladatele Edvarda Griega. Můžete se stejně jako posluchači na koncertě zapojit i vy. Hraje Česká studentská filharmonie. Hezkou zábavu! 😀 

Dirigenti předvádí orchestru, jak si představují provedení skladeb. 😁

Původně to není filmová znělka, ale symfonická báseň Also sprach Zarathustra (tak pravil Zarathustra), kterou napsal Richard Strauss v roce 1896. Báseň má 9 částí, které nesou tatáž jména jako kapitoly v Nietzschově knize. Tohle je její úvod. Byl použit ve filmu 2001: Vesmírná odysea.

  Hudební skladba byla jednou z disciplín olympijských her.  Pro československé umělce byla nejúspěšnější olympiáda v Los Angeles v roce 1932. Skladatel a houslista Josef Suk se tehdy přihlásil se svým sokolským pochodem, který nazval V nový život. Vyhrál stříbrnou medaili, přičemž zlato nebylo uděleno.    Více informací zde:  https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/olympijske-hry-a-kultura-ceskoslovensko-vyhralo-stribro-za-hudbu-111846

  Skočná  je  rychlý a veselý tanec.  Tento úryvek pochází z opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.   Tato opera je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby a vypráví příběh lásky a intrik na české vesnici. V této skladbě můžeme slyšet různé nástroje, jako jsou housle, klarinet, flétna a další, které společně vytvářejí živou a radostnou atmosféru. Skočná v opeře zazní, když  přicházejí do vesnice komedianti a přinášejí s sebou zábavu a představení. Jejich příchod je vždy velkou událostí, na kterou se všichni těší. Komedianti totiž lidem předvádí různé triky, tančí, hrají na hudební nástroje a můžete vidět i akrobacii.  Skočná má za úkol rozveselit a roztančit publikum.  Můžete si společně zkusit zatancovat na tuto hudbu a představit si, že jste na vesnické slavnosti. 😀  Hraje Česká studentská filharmonie. (jedná se o orchestrální verzi, tzv. koncertní provedení)