Přeskočit na hlavní obsah

Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur „Císařský“

 

Beethoven napsal pět klavírních koncertů. Psal je hlavně pro sebe a sám je i veřejně uváděl. Poslední koncert ale veřejně nikdy nehrál, bránily mu v tom potíže se sluchem. Koncert č. 5 vznikal v době napoleonských válek v roce 1809. Přídomek Císařský nebyl od Beethovena. Koncert jej získal kvůli majestátnímu charakteru. 

Jedna legenda praví, že jistý francouzský důstojník, přítomný vídeňskému provedení, koncert označil za „císaře mezi koncerty“. Premiéra koncertu č.5 proběhla v lipském Gewandhausu dne 28. listopadu 1811 pod taktovkou Johanna Philippa Christiana Schulze, klavíru se ujal Friedrich Schneider. Koncert má do té doby neslýchaný úvod. Začíná jakoby kadencemi, které občas prokládá orchestr, což působí improvizačně a fantazijně. Dle slavného Beethovenova žáka Carla Czerného má druhá věta melodii, kterou Beethoven odposlouchal z nějakého náboženského zpěvu poutníků. Třetí věta navazuje na druhou bez přerušení a má charakter ronda.




Populární příspěvky z tohoto blogu

Dounisovo cvičení

 Milí moji žáci, nejdříve hrajte cvičení pomalu.  Postupně přidávejte na tempu a můžete přidat i vibráto jako slečna ve videu. Přeji příjemné cvičení 😊🎻
Další informace

Gustav Holst: Planety 🪐

Ukázka: Merkur – okřídlený posel V tomto díle nejsou planety jen astronomickými objekty, Holst každé planetě přiřadil specifický rys. Cyklus Planety má části: Mars – zvěstoval války Venuše – zvěstovatelka míru Merkur – okřídlený posel Jupiter – zvěstovatel veselí Saturn – zvěstovatel stáří Uran – kouzelník Neptun – mystik Holstovy Planety výrazně ovlivnily hudební jazyk 20. století, hlavně co se týká využití rytmu, orchestrace a symboliky, které se staly inspirací pro mnoho dalších skladatelů. Jedná se o pozdní romantismus. Holst, ovlivněný hudbou Stravinského, předvedl mimořádný cit pro orchestrální barvy a zároveň ukázal ve své partituře nevšední harmonickou a melodickou invenci. Holstovy Planety se staly předlohou a inspirací pro moderní filmovou hudbu, především ve Spojených státech. Střední vokální část „Jupitera“ se stala neoficiální anglickou hymnou (s textem I Vow to Thee, My Country).
Další informace

Skočná v Prodané nevěstě

  Skočná  je  rychlý a veselý tanec.  Tento úryvek pochází z opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.   Tato opera je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby a vypráví příběh lásky a intrik na české vesnici. V této skladbě můžeme slyšet různé nástroje, jako jsou housle, klarinet, flétna a další, které společně vytvářejí živou a radostnou atmosféru. Skočná v opeře zazní, když  přicházejí do vesnice komedianti a přinášejí s sebou zábavu a představení. Jejich příchod je vždy velkou událostí, na kterou se všichni těší. Komedianti totiž lidem předvádí různé triky, tančí, hrají na hudební nástroje a můžete vidět i akrobacii.  Skočná má za úkol rozveselit a roztančit publikum.  Můžete si společně zkusit zatancovat na tuto hudbu a představit si, že jste na vesnické slavnosti. 😀  Hraje Česká studentská filharmonie. (jedná se o orchestrální verzi, tzv. koncertní provedení)
Další informace