Beethoven napsal pět klavírních koncertů. Psal je hlavně pro sebe a sám je i veřejně uváděl. Poslední koncert ale veřejně nikdy nehrál, bránily mu v tom potíže se sluchem. Koncert č. 5 vznikal v době napoleonských válek v roce 1809. Přídomek Císařský nebyl od Beethovena. Koncert jej získal kvůli majestátnímu charakteru.
Jedna legenda praví, že jistý francouzský důstojník, přítomný vídeňskému provedení, koncert označil za „císaře mezi koncerty“. Premiéra koncertu č.5 proběhla v lipském Gewandhausu dne 28. listopadu 1811 pod taktovkou Johanna Philippa Christiana Schulze, klavíru se ujal Friedrich Schneider. Koncert má do té doby neslýchaný úvod. Začíná jakoby kadencemi, které občas prokládá orchestr, což působí improvizačně a fantazijně. Dle slavného Beethovenova žáka Carla Czerného má druhá věta melodii, kterou Beethoven odposlouchal z nějakého náboženského zpěvu poutníků. Třetí věta navazuje na druhou bez přerušení a má charakter ronda.