Přeskočit na hlavní obsah

Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur „Císařský“

 

Beethoven napsal pět klavírních koncertů. Psal je hlavně pro sebe a sám je i veřejně uváděl. Poslední koncert ale veřejně nikdy nehrál, bránily mu v tom potíže se sluchem. Koncert č. 5 vznikal v době napoleonských válek v roce 1809. Přídomek Císařský nebyl od Beethovena. Koncert jej získal kvůli majestátnímu charakteru. 

Jedna legenda praví, že jistý francouzský důstojník, přítomný vídeňskému provedení, koncert označil za „císaře mezi koncerty“. Premiéra koncertu č.5 proběhla v lipském Gewandhausu dne 28. listopadu 1811 pod taktovkou Johanna Philippa Christiana Schulze, klavíru se ujal Friedrich Schneider. Koncert má do té doby neslýchaný úvod. Začíná jakoby kadencemi, které občas prokládá orchestr, což působí improvizačně a fantazijně. Dle slavného Beethovenova žáka Carla Czerného má druhá věta melodii, kterou Beethoven odposlouchal z nějakého náboženského zpěvu poutníků. Třetí věta navazuje na druhou bez přerušení a má charakter ronda.




Populární příspěvky z tohoto blogu

Dounisovo cvičení

 Milí moji žáci, nejdříve hrajte cvičení pomalu.  Postupně přidávejte na tempu a můžete přidat i vibráto jako slečna ve videu. Přeji příjemné cvičení 😊🎻

Gustav Holst: Planety 🪐

Ukázka: Merkur – okřídlený posel V tomto díle nejsou planety jen astronomickými objekty, Holst každé planetě přiřadil specifický rys. Cyklus Planety má části: Mars – zvěstoval války Venuše – zvěstovatelka míru Merkur – okřídlený posel Jupiter – zvěstovatel veselí Saturn – zvěstovatel stáří Uran – kouzelník Neptun – mystik Holstovy Planety výrazně ovlivnily hudební jazyk 20. století, hlavně co se týká využití rytmu, orchestrace a symboliky, které se staly inspirací pro mnoho dalších skladatelů. Jedná se o pozdní romantismus. Holst, ovlivněný hudbou Stravinského, předvedl mimořádný cit pro orchestrální barvy a zároveň ukázal ve své partituře nevšední harmonickou a melodickou invenci. Holstovy Planety se staly předlohou a inspirací pro moderní filmovou hudbu, především ve Spojených státech. Střední vokální část „Jupitera“ se stala neoficiální anglickou hymnou (s textem I Vow to Thee, My Country).

Pavel a Antonín Vraničtí

  Narodili se v Nové Říši na Moravě. Oba byli vynikající skladatelé a houslisté a oba byli přáteli Haydna, Beethovena a Mozarta. Starší z bratrů Pavel (1756-1808) odešel ve 20 letech do Vídně, kde nejprve sloužil jako sbormistr, později jako dirigent u hraběte Esterházyho a v novém divadle U Korutanské brány.Byl prvním dirigentem císařsko-královského dvorního divadla. Po jeho odchodu ho nahradil jeho bratr Antonín. Pavel Vranický se stal významným hudebníkem. Haydn i Beethoven ho upřednostňovali jako dirigenta svých skladeb. Pavel byl stejně jako Mozart členem lóže Svobodných zednářů. Antonín Vranický (1761-1820) také odešel do Vídně. Studoval kompozici u Haydna a Mozarta. Lepší učitele si už myslím vybrat nemohl. 😀 Antonín byl sbormistrem v kapli Tereziánsko-Savoyské akademie ve Vídni až do doby, kdy Josef II. zakazoval duchovní hudbu. Vstoupil tedy do služeb knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic jako skladatel, učitel a houslista – koncertní mistr. Dále byl kapelník...