Přeskočit na hlavní obsah

Černé klávesy

 


Věděli jste, že když budete hrát pouze na černých klávesách, budete si připadat jako v Číně?
Až někdy půjdete kolem nějakého klavíru, tak si to zkuste. Dobré na tom je, že nemusíte vůbec umět hrát. Jen tak něco brnkejte a uvidíte. 😊

 

Pokud budete hrát pouze na černých klávesách klavíru, budete hrát v pentatonické stupnici. Tato stupnice je velmi oblíbená v různých hudebních kulturách po celém světě, včetně tradiční čínské, japonské a africké hudby. Pentatonická stupnice má pět tónů na oktávu a je velmi melodická a harmonická. Díky tomu, že neobsahuje žádné půltóny, je velmi snadné v ní improvizovat a vytvářet příjemně znějící melodie. Pentatonika se vyskytuje v mnoha kulturách, v lidové hudbě, v jednoduchých písních, nebo v hudbě pro děti. Ale i v blues a country. 

Uvedu několik druhů pentatoniky: 

Islandské dvojzpěvy (tvísöngur) - E, F, A, H, C
Japonská pentatonika - C, Des, F, G, B
Indická pentatonika - C, E, F, G, B
Indonéská pélog - C, Des, Es, G, As

Nejznámější je ale čínská pentatonika. V C dur má tóny: C D E G A C

Populární příspěvky z tohoto blogu

Gustav Holst: Planety 🪐

Ukázka: Merkur – okřídlený posel V tomto díle nejsou planety jen astronomickými objekty, Holst každé planetě přiřadil specifický rys. Cyklus Planety má části: Mars – zvěstoval války Venuše – zvěstovatelka míru Merkur – okřídlený posel Jupiter – zvěstovatel veselí Saturn – zvěstovatel stáří Uran – kouzelník Neptun – mystik Holstovy Planety výrazně ovlivnily hudební jazyk 20. století, hlavně co se týká využití rytmu, orchestrace a symboliky, které se staly inspirací pro mnoho dalších skladatelů. Jedná se o pozdní romantismus. Holst, ovlivněný hudbou Stravinského, předvedl mimořádný cit pro orchestrální barvy a zároveň ukázal ve své partituře nevšední harmonickou a melodickou invenci. Holstovy Planety se staly předlohou a inspirací pro moderní filmovou hudbu, především ve Spojených státech. Střední vokální část „Jupitera“ se stala neoficiální anglickou hymnou (s textem I Vow to Thee, My Country).

Pošetky

  Pošetky, poccetto, nebo violino piccolo. „Pochette“ (francouzsky malá kapsa). Jsou to v podstatě malé housle navržené tak, aby se vešly do kapsy. Zhruba od 15. až do 19. stol. je používali taneční mistři na královských dvorech, ale také pouliční muzikanti. Pošetky byly laděné o kvartu výš, než běžné housle. Tanečníci se s nimi mohli lépe pohybovat, než s normálními houslemi. Bach je použil ve svém prvním Braniborském koncertu. Video ukázka jak pošetky zní

Julian Bream

Julian Bream (1933–2020) byl britský kytarista a loutnista, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších klasických kytaristů 20. století. Proslul svou brilantní technikou, muzikálností a obrovským přínosem ke klasické kytarové literatuře. Bream se zasloužil o oživení zájmu o hudbu pro loutnu a kytaru. Často interpretoval díla renesančních a barokních mistrů, stejně jako moderních skladatelů. Mnoho současných skladatelů, včetně Benjamina Brittena, pro něj napsalo nová díla. Jeho cit pro interpretaci a inovativní přístup k nástrojům ho činí jedním z nejuznávanějších kytaristů všech dob. Breamovy nahrávky získaly řadu ocenění včetně 4 cen Grammy. Další Breamova ocenění: Důstojník Řádu britského impéria Čestný člen Královské akademie hudby Čestný doktorát University of Surrey Člen Royal College of Music Čestný doktorát University of Leeds Komandér Řádu britského impéria Cena Royal Philharmonic Society a další... Julian Bream svou hrou a nadšením pro klasickou hudbu inspiroval celé genera...