Přeskočit na hlavní obsah

Pro Elišku, nebo pro Terezu?

 

 

Komu tuto skladbu mistr věnoval? O tom se vedou spory už od roku 1865, kdy byla skladbička nalezena v Mnichově německým vědcem Ludwigem Nohlem. Pokusím se to shrnout krátce.
Beethoven se ucházel v roce 1810 o ruku hudebnice Therese Malfatti. Podle studie Klause Martina Kopitze z roku 2010 existují důkazy, že skladba byla napsána pro 17letou německou zpěvačku Elisabeth Röckel. V roce 2014 přišla kanadská muzikoložka Rita Steblin s teorií, že skladba pro Elišku byla napsána a věnována Elise Barensfeldové, která byla považována za zázračné dítě a studovala u Antonia Salieriho. 
Spletl se název skladby? Je to možné, Beethoven totiž strašně škrábal. Opisovači měli co dělat, aby jeho některé části vůbec rozluštili. Takže s tou skladbičkou, která ani nemá opus a originál se nikdy nenašel, to není jednoduché. Na 100% víme jen to, že skladba vznikla v roce 1810 a je součástí třiceti bagatel pro klavír. Ta Pro Elišku má č.25 a je v tónině a moll. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dounisovo cvičení

 Milí moji žáci, nejdříve hrajte cvičení pomalu.  Postupně přidávejte na tempu a můžete přidat i vibráto jako slečna ve videu. Přeji příjemné cvičení 😊🎻
Další informace

Gustav Holst: Planety 🪐

Ukázka: Merkur – okřídlený posel V tomto díle nejsou planety jen astronomickými objekty, Holst každé planetě přiřadil specifický rys. Cyklus Planety má části: Mars – zvěstoval války Venuše – zvěstovatelka míru Merkur – okřídlený posel Jupiter – zvěstovatel veselí Saturn – zvěstovatel stáří Uran – kouzelník Neptun – mystik Holstovy Planety výrazně ovlivnily hudební jazyk 20. století, hlavně co se týká využití rytmu, orchestrace a symboliky, které se staly inspirací pro mnoho dalších skladatelů. Jedná se o pozdní romantismus. Holst, ovlivněný hudbou Stravinského, předvedl mimořádný cit pro orchestrální barvy a zároveň ukázal ve své partituře nevšední harmonickou a melodickou invenci. Holstovy Planety se staly předlohou a inspirací pro moderní filmovou hudbu, především ve Spojených státech. Střední vokální část „Jupitera“ se stala neoficiální anglickou hymnou (s textem I Vow to Thee, My Country).
Další informace

Skočná v Prodané nevěstě

  Skočná  je  rychlý a veselý tanec.  Tento úryvek pochází z opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany.   Tato opera je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby a vypráví příběh lásky a intrik na české vesnici. V této skladbě můžeme slyšet různé nástroje, jako jsou housle, klarinet, flétna a další, které společně vytvářejí živou a radostnou atmosféru. Skočná v opeře zazní, když  přicházejí do vesnice komedianti a přinášejí s sebou zábavu a představení. Jejich příchod je vždy velkou událostí, na kterou se všichni těší. Komedianti totiž lidem předvádí různé triky, tančí, hrají na hudební nástroje a můžete vidět i akrobacii.  Skočná má za úkol rozveselit a roztančit publikum.  Můžete si společně zkusit zatancovat na tuto hudbu a představit si, že jste na vesnické slavnosti. 😀  Hraje Česká studentská filharmonie. (jedná se o orchestrální verzi, tzv. koncertní provedení)
Další informace