Minule jsem psal o tom, že máme politiku jakou chceme. To je sice pravda, ale... Myslím si, že bývalí spolupracovníci Státní bezpečnosti a jejich kolegové se naučili plavat v demokratických vodách. Sice používají podobnou rétoriku jako v roce 1989, ale ta dnešní je rafinovanější a jedovatější. Např. "já jsem vyhrál volby, tak vy všichni, kterým se nelíbí mé působení v politice, držte hubu, ať udělám cokoli. Je hezky, tak oni tam teďka chodí na koncerty." To je přece naprostý nesmysl. Nejsme v zemi diktátorů, ačkoli to tak možná začíná vypadat. Neuvěřitelná arogance začíná již u mluvčího prezidenta a premiér veřejně prohlásil, že neodstoupí ani v případě jeho obžalování. Způsoby hradních pánů bez prověrky rovněž páchnou arogantní mocí. Já osobně nepamatuji, že by byl národ tak názorově rozdělen, jako je dnes. Důvod si myslím je ten, že některým svoboda nevyhovuje. Jiní si jí dokonce pletou s anarchií. Svoboda opravdu nespočívá v tom, že půjdu jednou z